Golf s vůní uhlí

Časopis: ČD pro Vás, duben 2019

Rubrika: Příběhy zajímavých staveb

Stavba: Golfové hřiště Sokolov

Autoři: Petra Miškejová, Stanislav Schneeweis

Karlovy Vary - Most, Mariánské lázně - Chomutov, Františkovy lázně - Sokolov. Všechna tato města najdete v jednom regionu, jen kousek od sebe a přesto představují dva úplně jiné světy. Na jedné straně se jedná o klid, lesoparky, kolonády a lázeňské domy, stranu druhou představují doly, elektrárny, další industriální stavby a miliony tun vytěžené zeminy. Přesto ale existují prvky, které dokáží tyto dva zdánlivě neslučitelné světy spojit. Jsou jimi rekultivace a golf.

Důl Silvestr

Ještě před zhruba deseti lety přitom nic ani zdánlivě nepřipomínalo, že by se i v Sokolově mohl etablovat sport, do té doby spojovaný právě se sousedními lázeňskými městy. V místě, kde se nyní nachází golfové hřiště Sokolov, o kterém je řeč, stála na počátku 20. století vesnice Horní Rychnov. Ta začala mizet z povrchu zemského v roce 1939, kdy zde byl otevřen důl Silvestr. V té době byly tyto lokality už v područí Velkoněmecké říše a intenzivně těžené uhlí je surovinou pro válečnou průmyslovou výrobu. Po odtěžení více než 150. miliónů tun uhlí a skrývky byla těžební činnost na Silvestru ukončena v roce 1981. Zůstala měsíční krajina a otázka co s ní. Ze všeho nejdříve byla obří jáma zavážená skrývkou z několika okolních lomů a sousední Elektrárnou Tisová používána k plavení popílku. Následně byl tento kout Sokolovska ponechán vlastnímu osudu a samovolné obnově zdevastované krajiny.

Revitalizace jako cesta

Myšlenka na revitalizaci dolových území a jejich nové využití pro rekreaci a volnočasové aktivity se objevila v polovině 90. let. V roce 2001 přišla společnost Sokolovská uhelná, která zde provozuje důlní činnost s projektem, navazujícím na sanační a rekultivační úpravy pozemků po těžbě hnědého uhlí a který nemá v České republice obdobu. Výsledkem je technicky náročné, ale zcela jedinečné golfové hřiště, zasazené na pomezí krajiny Slavkovského lesa a průmyslového Sokolova. Jeho podobu navrhla firma německého architekta Christopha Städlera, která projektovala už více než 40 golfových hřišť. “Bylo to to nejtěžší, co jsme kdy projektovali,” přiznal s odstupem několika let Städler. Jeho záměr spočíval v kombinaci jedinečného reliéfu a biotopů na svazích starého hnědouhelného dolu v kombinaci s nově vytvořenými zelenými plochami. To ale vyžadovalo značně složité technické plánování a Städler v té době neměl žádné zkušenosti s revitalizací dolů a výsypek. Realizace záměru se nakonec podařila především díky profesionalitě českých inženýrů, kteří dokázali jeho myšlenky převést do praxe. Z jednotvárné „měsíční“ krajiny se na prostoru cca 100 ha podařilo vybudovat golfové hřiště, které se svými parametry, designem a kvalitou řadí mezi ta nejlepší u nás.

Hřiště je živý organizmus

Právě na minulosti místa, na kontrastu cíleně oseté, kultivované plochy a původního terénu zarůstajícího specifickou divokou vegetací, jako klíčovém stavebním kamenu, je postavena osobitá identita tohoto hřiště. Hřiště plné kontrastů - zelené ferveje na pozadí industriálna. Hřiště tvrdé, rozmáchlé svou velikostí, ale také krásné a zároveň náročné na hráčské dovednosti. Prostor je to ale také zvláštní, až bizarní. K jihu se zvedají lesnaté zelené kopce Slavkovského lesa, severní výhled zabírá nádherné panorama Krušných Hor, pod horizontem se ovšem tyčí komíny elektrárny Vřesová. Další elektrárna Tisová je jen dva kilometry od hřiště, v blízkosti je i paneláková zástavba Sokolova. Ostře se tu střídá industriální ráz s přírodním, jsou tu kouty vysloveně harmonické, ale také partie drsné a syrové, jasně prozrazující historii místa. Za více než deset let existence se také hodně proměnilo. Opět se prokázalo, že golfové hřiště není statickým prvkem v krajině. Vyrostly zde stromy, zahustila se tráva, vyvíjí se i původní části bývalého lomu které zůstaly záměrně odkryté.  Stále na něm probíhá řada technických zásahů, jako byly úpravy drenáží, závlah, nebo vylepšování zázemí pro hráče počínaje krytým driving range a konče například stavbou altánů na samotném hřišti.

Pro člověka, který se dosud nesetkal s rekultivacemi v této části České republiky, je určitě velkým překvapením jak je možné změnit krajinu po důlní činnosti k nepoznání. Jako další příklad lze uvést např. arboretum na výsypce Antonín, které je evropským unikátem, hydrickou rekultivaci jezera Michal, či rekultivaci jezera Medard. Paradoxně zde vzniká situace, kdy území degradované těžbou mohou generovat nové lokality vytvářející skrze rekultivace nová, turisticky atraktivní místa, jenž často předčí veškerá očekávání a v pozitivním smyslu mění ráz tohoto kraje.

Info box:

Projekt mapující čtvrtstoletí stavitelství a architektury v České republice a českých staveb v zahraničí. Přihlaste své stavby a rekonstrukce od roku 1993 do konce února. www.stavbactvrtstoleti.cz