Časopis: ČD pro vás, duben 2020
Rubrika: Příběhy zajímavých staveb
Stavba: Krnovská synagoga
Autoři: Stanislav Schneeweis, Petra Miškejová
KRNOVSKO je jedno z
nejstarších osídlených území České republiky. Mezi důkazy, které to potvrzují
patří i četné zříceniny hradů a tvrzí, jimiž je zdejší krajina poseta.
Charakteristickým znakem bohatého osídlení je také velké množství zdejších
kostelů a sakrálních staveb.
K nejvýraznějším z nich se dnes řadí Krnovská synagoga - prostorný a výstavní templ, tedy budova postavená v souladu s potřebami liturgie reformního judaismu, kterou na místě dřívějších městských hradeb postavil v letech 1870-71 majitel nejstaršího krnovského stavebního podniku Ernst Latzel. Jedná se o novorománskou budovu s byzantizujícími prvky, zvláště zřetelnými v pojetí dvou věží. V původním interiéru převládal tzv. maurský styl inspirovaný stavbami sefardských Židů. Jejich kořeny pochází z pyrenejského poloostrova a dnes tvoří 10% židovské populace.
Ačkoliv izraelitská obec v Krnově nebyla nikdy ortodoxní, v templu byl vždy
zachováván tradiční princip rozdělení návštěvníků bohoslužeb. Mužům bylo
vyhrazeno přízemí, ženám byla pak místa na galerii, se samostatným přístupem
věžním schodištěm. Na vnitřním, východním průčelí budovy se nacházela schrána
na svitky Tóry, zakrytá vyšívanou barevnou oponou. V roce 1898 byla synagoga
vybavena varhanami typickými pro reformované obce, a to od známé krnovské firmy
bratří Riegerů. Jedna z původních součástí templu se dodnes nachází na půdě.
Není to však Golem jako v Praze, nýbrž kamenné desky s hebrejským zkráceným
textem Desatera Božích přikázání, umístěné původně na venkovním východním
průčelí budovy.
Synagoga v Krnově zůstala jako jedna z mála v českém pohraničí uchráněna před
vypálením během tzv. křišťálové noci na podzim 1938. Patří mezi tři dosud
existující synagogální stavby v Moravskoslezském kraji, přičemž pouze u ní byl
zachován její původní vzhled, a tím i historická hodnota. Objekt synagogy
přestal sloužit bohoslužbám na sklonku roku 1938, poté, co Krnov obsadila
německá armáda. V době druhé světové války sloužila budova jako městská
tržnice, od šedesátých do devadesátých let v ní sídlil okresní archiv.
V současnosti objekt vlastní Federace židovských obcí, která zdevastovaný a interiérově téměř zaniklý objekt restaurovala v rámci projektu Deset hvězd. Rekonstrukce se řídila dobovými fotografiemi a původní dokumentací. Opět tak světlo světa spatřily dřevěné a štukové ornamenty, rostlinné dekory, které byly před tím přebarveny nebo židovské hvězdy, které byly odstraněny. Zcela obnovená byla také jejich barevnost. Restaurátorské práce odkryly také nápisovou pásku pod stropem se žalmem 113:3 “Od východu slunce až na západ chváleno budiž jméno Hospodinovo.”
Dnes je v synagoze nově umístěna stálá expozice “Židovští průmyslníci,
podnikatelé a vynálezci”. Dokumentuje schopnost izraelitů se neustále
vyrovnávat se záští svého okolí a přibližuje atmosféru doby, která byla pro
rozvoj průmyslu a soukromého podnikání více než příhodná a kdy jednotlivé obory
zažívaly nebývalý rozmach. Podíl Židů na rozvoji průmyslu v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku je reprezentován vybranými odvětvími těžkého a lehkého průmyslu,
služeb či jiné podnikatelské činnosti, v nichž byli židovští průmyslníci a
podnikatelé na našem území všeobecně nejúspěšnější.
Info box:
Projekt mapující čtvrtstoletí stavitelství a architektury v České republice a českých staveb v zahraničí. Přihlaste své stavby a rekonstrukce od roku 1993 do konce února. www.stavbactvrtstoleti.cz