Časopis: ČD pro vás, květen 2020
Rubrika: Příběhy zajímavých staveb
Stavba: L’ART Lanškroun
Autoři: Stanislav Schneeweis, Petra Miškejová
Když si v roce 1885 nechal lanškrounský rodák a podnikatel
Rudolf Emil Langer postavit svou rodinnou vilu, rozhodně nepředpokládal, že
jednou bude jeho dům a k němu přilehlá dílna, kde se vyrábělo stříbrné a
zlatnické zboží, sloužit sice také k produkci vzácných statků, leč dnes
výhradně kulturních.
Původně neorenesanční zlatnická vila byla po druhé světové válce upravena na tzv. Společenský dům, který se stal na dlouhá léta centrem kulturního dění pro široké okolí. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech byl významným místem setkávání lidí při produkci některých, tehdy velmi populárních, hudebních skupin.
V následujících letech ale objekt i přes svou tradici chátral. Navíc od začátku devadesátých let byla právě kultura, na rozdíl třeba od sportu, ve městě docela opomíjená. Veřejnost proto kvitovala s povděkem, když se vedení města rozhodlo v roce 2016 provést generální rekonstrukci kulturního centra. Nejdříve byl odstraněn společenský sál – původní dílna a také hotelová přístavba z 80. let. O rok později začala samotná rekonstrukce vily a výstavba nového multifunkčního sálu. Vila se teď nově může pyšnit „technickým kabinetem“ s původní výzdobou, několika salónky, učebnou pro cizí jazyky, hudebnou a kancelářemi kulturního centra.
Nový univerzální sál byl vybudován na půdorysu pravoúhlého trojúhelníku, který vychází z tvaru pozemku, polohy vily a záměru orientovat ho jevištěm do ulice a vstupem na opačnou stranu do zahrady. Výjimečný je především svou proměnlivou prostorovou akustikou, nastavitelnou pro potřeby konkrétní akce. „Jsou to otočné válce, z jedné strany difuzně reflexní a z druhé jsou schopné zvuk silně pohlcovat. Máme základní čtyři varianty, na divadlo, koncert, ples a arénu. Něco podobného nikde jinde v republice neexistuje,“ říká architekt Vlachynský, který s městem na realizaci kulturního centra spolupracoval.
Na stavbě byla
použita také celá řada originálních řešení a atypických výrobků. Například střecha
nové části je navržena jako extenzivně vegetační, která výrazně tlumí hluk a pomáhá
retenovat srážkovou vodu. Jejím odparem se v létě budova chladí a vylepšuje tak
mikroklima v interiéru. Instalace stabilního hasícího zařízení umožnila
použití dřevěných obkladů a propojení sálu s přísálími.
Právě propojování je výraznou charakteristikou tohoto netradičního
kulturního stánku. A to nejen v oblasti stavební, které spojilo původní
Langrovu vilu s novým prostorem společenského sálu, ale i lingvistické. Název
kulturního centra L’ART totiž v sobě ukrývá více významů, které odkazují na
město a historii budovy. První slabika LA představuje zkratku města LANŠKROUN a
také jména zlatníka LANGRA, majitele vily, jež je nedílnou součástí celého
objektu.
Druhá, ART (l’art - umění) vyjadřuje zaměření obsahu budovy. Autorům
se tak podařilo najít výstižný, lehce zapamatovatelný název, srozumitelný jak
zahraničním interpretům a hostům, tak i obyvatelům města.
Navíc ke snadné orientaci při
hledání tohoto kulturního stánku dozajista přispěje i fakt, že je L’ART
situován na předměstí Lanškrouna, na rozhraní průmyslové a obytné zóny,
v docházkové vzdálenosti od centra a zároveň v blízkosti vlakového i
autobusového nádraží.
Info box:
Projekt mapující čtvrtstoletí stavitelství a architektury v České republice a českých staveb v zahraničí. Přihlaste své stavby a rekonstrukce od roku 1993 do konce února. www.stavbactvrtstoleti.cz