Časopis: ČD pro vás, prosinec 2020
Rubrika: Příběhy zajímavých staveb
Stavba: kostel Povýšení sv. Kříže, Jihlava
Autoři: Stanislav Schneeweis, Petra Miškejová
Vsadíme se, o co chcete, že u nás neexistuje mnoho lidí, kteří by v rámci putování za nejvýznamnějšími a nejstaršími gotickými stavbami v České republice, vyrazili zrovna do Jihlavy. A přesto, když tak učiní, nemohou se splést.
Stojí zde jedna z prvních ryze gotických staveb na našem území, pojatá v duchu severofrancouzské gotiky - kostel Povýšení Sv. Kříže. Založil ho, stejně jako město Jihlavu, král Václav I. v roce 1247. Inspirace francouzským stavitelským uměním ale nebyla náhodná. Václavova matka, královna Konstancie, tato napůl Francouzka, nechala už v roce 1233 zbudovat v nedalekém Tišnově klášter Porta Coeli. A protože v té době nebyli ve střední Evropě stavitelé, kteří by ovládali katedrální gotiku, přivezla do Čech francouzskou stavební huť. Její následné využití v Jihlavě bylo v celku logickým krokem. Zvláště, když nechyběly ani finance, protože zde v té době bylo objeveno významné naleziště stříbra. Bohatství plynoucí z dolování vzácné rudy se projevilo velkorysostí při budování města, zejména pak za vlády Václavova syna, Přemysla Otakara II. Jihlava se díky tomu stala pokladnicí koruny. Stříbro navíc udělalo z Přemysla krále „železného i zlatého“, jehož moc sahala od Krkonoš po Jadran. Díky stavebnímu řádu, který král udělil městu v roce 1270, získalo zase, na tu dobu ne tak často viděný, pravidelný půdorys, pravoúhlé sítě ulic a velké náměstí uprostřed. Stalo se jedním z nejmocnějších měst království.
Klenbu ale dostalo trojlodí kostela Sv. Kříže s dlouhým presbyteriem, tedy místem vyhrazeným pouze kněžím a oltáři, až v 80. letech 14. století, to už pod vlivem dvorního stavitele Karla IV. Petra Parléře.
Po požárech v 16. století byl kostel opraven, ovšem už v renesančním stylu. V roce 1874, za reformací Josefa II. byl ale klášter zrušen a předán armádě. Ta ho jako kasárna a skladiště používala až do roku 1947. Stavební úpravy, které byly v té době v kostele provedeny, zcela zničily jeho unikátní prostor. Na úrovni triumfálního oblouku byla totiž prostory od sebe odděleny vyzděnou příčkou, postupně byla snesena raně gotická klenba a zazděna gotická okna. Ve zbytku dvacátého století kostel sloužil Církvi československé husitské.
V roce 2005 koupilo kostel město Jihlava v dražbě za šest milionů korun, zabránilo tím jeho komercionalizaci a začalo několikaletou rekonstrukci. Základní architektonická myšlenka se odvíjela od narovnání výše zmíněné stopy dějin, tedy zbourání dělící stěny tak, aby nové konstrukce, dohromady se zachovalou původní architekturou, znovu navodily onu výjimečnost a monumentalitu gotického skvostu. Protože gotiku už znovu ale nepostavíte, bylo třeba vyřešit, jak zachovat zároveň ducha i hmotu gotických stavebních prvků. Řešení se našlo, dá se říci světové, rozhodně ale velmi vzácné a objevné. Francouzská firma zde instalovala podhled z patentované pnuté fólie, přesně v objemu původní gotické klenby. Tím byl prostor znovu spojen v jeden celek při zachování originálu a doplněn tímto unikátním patentem bez zbytečně historizujících prvků. Ve střední Evropě jde o vůbec první použití, které našlo svou původní předlohu ve Vatikánu a po téměř osmi stech letech tak došlo k symbolickému navázání na původní, francouzské stavitele kostela.
Současně byly při rekonstrukci v presbytáři dopracovány kružby v oknech, masivní dřevěné schodiště na kúr i zázemí pro návštěvníky bohoslužeb nebo koncertů klasické hudby, kterým dnes kostel slouží. Je na místě zmínit i bezprostřední okolí kostela – rozlehlý původní dominikánský klášter a jeho zahrady, které byly přestavěny na hotel. Celý areál je tak dnes znovu zpřístupněn veřejnosti k praktickému využití, rozjímání i duchovnímu zkoumání, které doba adventu rozhodně nabízí.
Info box: