Stavba čtvrtstoletí

Přihlašovatel

Vysoká škola báňská - Technická univerzita

Autor

OSA projekt s.r.o.

Projektant

Arch.Design, s.r.o./OSA projekt s.r.o.

Dodavatel

IMOS Brno, a.s.

Investor

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Uživatel

IT4Innovations - Národní superpočítačové centrum při VŠB-TUO

Popis stavby

Popis stavby Stavba IT4I je téma, které svou nadčasovostí a progresivností do značné míry přesahuje danou dobu i danou lokalitu. Samotný výraz budovy by měl na první pohled evokovat poslání a oblast, ve které se budeme po vstupu do budovy pohybovat. Jedná se o objekt postavený na pravidelném půdorysu o výšce čtyř nadzemních podlaží, jednoho podzemního podlaží a zastřešen je plochou střechou. Dům je v podstatě kompaktní kvádr, který představuje kovovou skříň na počítač. Na kvádru je aplikován motiv do schématu převedené matiční desky. Vertikální spoje jsou jako nervy procházející přes celou výšku budovy. Na dynamice jejich zalomování je postaven celkový výraz budovy superpočítačového centra. Ta je ve struktuře fasády kompletní, narušuje ji jen akcentovaná hmota ve 2. nadzemním podlaží, kde se nachází samotný datový sál se superpočítačovými technologiemi. Ve večerních a nočních hodinách je nasvícený, a díky tomu prezentuje nervové centrum celého objektu. Velkoformátová dlažba a nervy z žulových dlažebních kostek jasně vymezují hlavní vstup do budovy. Uvnitř je objekt rozčleněn dle funkčnosti a potřeb. Přes 3. a 4. nadzemní podlaží prochází prosvětlené atrium, které vytváří flexibilní multifunkční prostředí např. pro meetingy, konference, workshopy, ale i pro pořádání společenských a kulturních akcí. Nadčasovost je jak v exteriéru, tak i interiéru podpořená volbou povrchových materiálů. Technické a konstrukční řešení objektu Vzhledem ke složitým základovým podmínkám byly základové konstrukce provedeny jako hlubinné - vrtané piloty v kombinaci se základovou monolitickou železobetonovou deskou se ztužujícími trámy. Z horní strany je deska doplněna o žebra přenášející zatížení ze svislých nosných konstrukcí a schodiště do desky. Základová konstrukce je uzavřená drátkobetonovou deskou sloužící jako podklad pro provedení podlahy. Svislé nosné konstrukce tvoří monolitický železobetonový skelet se ztužujícími železobetonovými stěnami schodišťových jader a výtahových šachet a obvodovou nosnou železobetonovou stěnou. Některé stěny jsou z architektonického hlediska provedeny v pohledové kvalitě. Stropní desky (vodorovné konstrukce) jsou z monolitické železobetonové konstrukce, stejně jako mezipodesty schodiště a ty jsou buď vetknuty do železobetonových schodišťových stěn a železobetonových stěn výtahového jádra, nebo jsou uloženy do stěny přes systémovou kapsu pro izolaci kročejového hluku. Mezipodesta středního schodiště v atriu je tvořena konzolou. Obvodový plášť je kombinací materiálů vytvářejících motiv matiční desky. Železobetonová stěna s kontaktním zateplovacím systémem je provedena na strojovně VZT na střeše a u obvodových stěn schodišťového jádra a výtahových šachet 1.PP a 1.NP. Obvodové stěny trafostanice a rozvodny v 1.NP jsou z keramických tvarovek a obvodové stěny energobloku v 1.PP jsou z keramických tvarovek AKU se stejným kontaktním zateplovacím systémem. Větraná fasáda, která tvoří hlavní část obvodového pláště je provedena jako obvodová železobetonová stěna horních podlaží plnící zároveň nosnou funkci, je zateplená fasádními deskami z hydrofobizované minerální plsti. Pohledovou část pak tvoří svislé zalamované pásy z titanzinkových šablon na plnoplošném bednění z OSB3 desek, ukotvené na nosné konstrukci z dřevěných hranolů. Prosklená část fasády je řešena jako lehký obvodový plášť. Nosná konstrukce sloupkopříčkové fasády je tvořena obdélníkovými vícekomorovými dutými profily. Nosné profily jsou umístěny na straně směrem do místnosti. Všechny hrany profilů jsou zaoblené. Ve fasádě jsou v místě otvorů ŽB nosné stěny osazena systémová okna s přerušeným tepelným mostem. V části 2. nadzemní podlaží je vytvořená předsazená konstrukce, jako architektonický prvek podtrhující celkový výraz objektu. Jde o předsazené ŽB římsy, mezi které je provedena prosklená fasáda jako alkalické profilové lité stavební sklo. Objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou střechou s vnitřním odvodem dešťových vod. Střecha je ohraničena monolitickou atikou. Velkoplošná prosklená střecha nad střešním atriem je provedena na nosnou ocelovou konstrukci. Obestavěný prostor objektu: 41 960 m3 Zastavěná plocha: 2 180 m2

Příběh stavby

Projekt IT4I je jedním z velkých projektů Vědy a výzkumu (tzv. center excelence) připravovaných v ČR v první dekádě 21. století v rámci OP VaVpI a dodejme, že jeden z finančně nejméně náročných. Investor – VŠB TU Ostrava – musel vedle náročné obhajoby a dotační administrativy v omezeném čase zajistit projektovou a stavební přípravu díla, které nemělo ve své době v podmínkách ČR obdobu. Architekti, projektanti a inženýři se museli vypořádat mj. s následujícími omezeními, nejasnostmi a protichůdnými požadavky. - Aby byla projektová příprava realizovatelná v čase, který byl k dispozici (z hlediska průchodnosti procedurami podmiňující přiznání dotaci), bylo rozhodnuto využít jeden z existujících rozpracovaných projektů a uspořit tak čas na již vydaném územní rozhodnutí; - Tímto byly ale na druhou stranu dány např. rozměrové a objemové limity budovy, aniž tyto byly optimalizovány na nový účel stavby; - Budova se projektovala na ICT technologie, jejichž parametry nebyly (nemohly být) známy – nebyly ještě vyvinuty, neexistovaly – jak známo vývoj v oblasti ICT je velmi rychlý, takže projektovat na úrovni tehdejších standardů by znamenalo vytvořit za 5 a více let beznadějně zastaralé dílo. Značná část projekčních prací pracovala proto s alternativami budoucího vývoje (např. v oblasti chlazení superpočítačů), které se postupně upravovaly a zpřesňovaly; - Mnohé požadavky vyplynuly až z detailnějšího posouzení problematiky (např. v oblasti bezpečnosti nebo na základě analýz aktuálního vývoje technologií ve světe - např. v oblasti požární bezpečnosti datových center). Dá se tedy s nadsázkou říci, že dílčí řešení byla upřesňována až do konce realizace celého díla, které bylo zprovozněno v roce 2015. Administrace (legitimizace) těchto úprav byla v režimu dotací a veřejného sektoru extrémně obtížná, nicméně v době realizace OP VaVpI byla pravidla ještě taková, že management projektu, projektanti a dodavatelé vždy nakonec našli a shodli se na všemi akceptovatelném řešení, které současně neznamenalo nikdy snížení kvalitativního standardu, prodloužení termínu předání díla ani zvýšení ceny díla. Výhodou takového postupu bylo, že ve vztahu k poskytovateli dotace se tato úroveň řešila toliko v „oznamovacím“ režimu. Ex post kontroly těchto změn neshledaly žádná pochybení proti pravidlům a řízení projektu se tak vyhnulo jak zdlouhavým schvalovacím procesům poskytovatelů dotace, tak jakýmkoliv finančním sankcím z titulu prováděných změn. Samostatnou disciplínou byly veřejné zakázky. Bylo velmi obtížené nalézt optimum z pohledu technického, obchodního, z pohledu legislativní a veřejnoprávní problematiky (různá judikatura) a v neposlední řadě beze zbytku naplnit požadavky poskytovatele dotace. Ve finále se tedy odděleně soutěžila stavba budovy, non ICT technická infrastruktura, ICT infrastruktura (dva výpočetní systémy), interiéry a vysokokapacitní a redundantní optické napojení objektu. Uvedenou segmentací veřejných zakázek se podařilo nastavit rozumnou míru nároků na odbornost a reference dodavatelů a zajistit tak soutěž, kterou by zvažované hledání generálního dodavatele mohlo ohrozit či minimálně omezit. Současně tím investor diverzifikoval dodavatelská rizika zejména fatální závislost na jednom generálním dodavateli. Na druhou stranu - o to větší byly nároky na koordinaci celého projektu a všech zakázek. Jednou z mnoha zajímavostí je např. požární bezpečnost datového sálu, která je zajištěna preventivní opatřením – instalací technologie pro redukci kyslíku v chráněném prostoru (datovém sále). Úroveň kyslíku je zařízením OXyreduct snižováno n úroveň v rozmezí 15 až 15,2% celkového objemu místnosti, a to aniž by byl vyrobený dusík v budově skladován. Neboli kapacita zařízení je dostatečná pro 100% potřeby datového sálu . instalace technologie je podmíněna vzduchotěsností předmětného prostoru a přijetím režimových opatření na vstupu do datového sálu. Taková atmosféra pak aktivně brání vzniku požáru a zabraňuje šíření plamene. Mimochodem i tato technologie je provozována v redundanci 1+1 takže ani v případě její poruchy není bezpečnost snížena. Jednalo se o historicky teprve druhou instalace obdobné technologie v rámci ČR.

IT4Innovations - Národní superpočítačové centrum při VŠB-TUO, Ostrava