Stavba se načítá
Rekonstrukce
Datum zahájení: 4.4. 1993
Datum dokončení: 31.12.2018
Kategorie: Rekonstrukce památky, Sakrální stavba
Biskupství českobudějovické
Stavební huť Slavonice s.r.o.
Stavební huť Slavonice s.r.o.
Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty
Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty
Již ve 13. století je v těchto místech zmiňován hrádek pana Vítka Voka z Klokot, u kterého stál malý kostelík. Podle legendy se tu zjevila Madona v podobě krásné dívky a vyučovala místní lid o Bohu. Malý kostelík brzy přestal postačovat zástupům věřících a od roku 1700 se začalo s přestavbou a rozšířením středověkého kostela. Ve správě tohoto místa se postupně vystřídalo několik řádů. Od roku 1993 zde působí kongregace Oblátů Panny Marie Neposvrněné. Tento řád započal náročnou, více jak dvacetiletou obnovu tohoto areálu. Ta spočívala v obnově havarijních stavů krovů, střešních krytin a klempířských prvků na kostele, ambitech, nárožních kaplí i věžích areálu. V dalších letech bylo postupně provedeno odvlhčení a odvodnění základového zdiva a byla provedena obnova fasád celého areálu. Po té se přistoupilo k náročnému restaurování interiérů. Byla provedena generální rekonstrukce varhan a bylo provedeno též restaurování vitrážových oken. Byla zrestaurovaná veškerá štuková výzdoba a nástěnné malby a medailony. Zrestaurován byl též obraz Panny Marie na hlavním oltáři, oltáře v bočních kaplích, barokní kazatelna, soubor lunetových obrazů, barokní vrata kostela, barokní kostelní lavice, kované chorové mřížky a cínové svícny. Podařilo se též zachránit a zrestaurovat barokní oltářní mřížku, která se nalezla ve sklepeních areálu a po restaurování byla navrácena na své původní místo. Bez finanční pomoci Ministerstva kultury a města Tábor by nebylo možné toto poutní místo obnovit a tím mu navrátit jeho původní krásu.
Všechny práce při obnově poutního místa probíhaly za plného provozu a odborně je prováděly mnohé stavební firmy, živnostníci, restaurátoři, organologové, zvonaři a nemalé úsilí o dnešní podobu tohoto krásného a unikátního poutního areálu vynaložili i místní farníci. Je to vše vlastně jeden velký příběh 25 let společného úsilí o záchranu tohoto poutního areálu. Zajímavostí je, že při obnově lucerny presbytáře byla restaurátory zjištěna dochovaná původní barevnost štuků, profilací a stěn. Proto bylo přistoupeno k náročnému sejmutí všech přemaleb a návratu k původní barevnosti. Toto vyvolalo kladnou odezvu odborné veřejnosti, neboť takto zachovalá barokní výmalba je velmi ojedinělá. Další zajímavostí zjištěnou při obnově je objev sádrových zdobených kazet na stropě lodě kostela, které byly vytvořeny v dílně mistrů štukatérů a následně připevněny na strop. Nabízí se zde srovnání s současným trendem sádrokartonových podhledů, s tím, že ten v Klokotech tvoří podhled již několik století. Unikátnost tohoto poutního areálu spolu se zdařilou provedenou obnovu jistě přispěly k prohlášení areálu za národní kulturní památku v roce 2018. Ve stejném roce bylo též odeslána žádost do Vatikánu o udělení titulu bazilika minor. Tento titul má v ČR pouze 15 chrámů. Jako hlavní příběh stavby však zůstává fakt, že toto poutní místo přináší již stovky let naději, útěchu, pokoj, krásu a posilu všem, kteří jsem připutují s otevřeným srdcem a to je možná nezměřitelným přínosem o to však potřebnějším, zvláště v současné době.
Staroklokotská ulice Tábor-Klokoty